Na mnoha místech po Desce jsou staré nebo i novější obětní místa a svatyně. Na oltářích nebo v obětních miskách mohou věřící obětovat jakékoliv předmety. Jejich bůh je může vyslyšet a podle velikosti oběti i poskytnout nějakou výhodu či odměnu. Ovšem bohové jsou často prchliví a tak nízká a ubohá oběť může spíše vyvolat jejich hněv a následný trest pro věřícího.
Svatyně nerozlišují mezi bohy a dobrem a zlem, žádná z nich není zasvědcena, na rozdíl od chrámů, konkrétnímu bohu. Svatyně a obětní místa se mezi sebou liší jak šancí, že si bůh všimne nabídnuté oběti tak i účinností oběti. Některé svatyně jsou tak výhodnější ale s malou šancí na vyslyšení, v jiných naopak bohové popřejí sluchu každému, ale vyžadují za to větší oběti.
