Kana
Kana je bohyní naděje. Je tou která vždy byla a je tou která vždy bude. Tam kde existence pomíjí, Kana odchází poslední. Její krása je jemná, nikoliv oslnivá, ale křehká. Její úsměv není zářící, ale vlídný, chladivý i jemně hřejivý. Kana není světlem ani temnotou, Kana je prostředkem i tužbou samotnou. Kana je všude a každý jí může vidět, jen musí chtít a prozřít, nehledě na tom jak zoufalý člověk je, jen otevřít oči a uzřít. Naděje není falešná, jen lidské pochybnosti jsou, Kana provází Tě světlem i tmou.
Naděje je vždy dobrá. A přesto si nevybírá a nabízí svou náruče všem, bez ohledu na jejich záměry, bez ohledu na jejich skutky. Moudrý učenec, chrabrý rytíř, tulák, žebrák, lapka, vrah, zlý tyran. Přes rozdíly v morálce i v srdci, Kana je tu pro všechny, jelikož nikdo si nezaslouží odepřít Naději.
Je tím prvním, nejposlednějším, nejmenším ale i nejsilnějším. Dává vůli žít a pokračovat a vlastně i začít.
Úžasná kniha je Librovým dílem. Autor boha je Pangaron.
